11. 5.–13. 6. 2021

Jitka Chrištofová, Frída Kakao, Jan Kovářík, Jan Pražan

Bytost

Představit si čas… a stavět si to pozpátku, Představit si dnešní den.. a věky, které navážou. Myslel sis, že zrovna ty nenavážeš? Bál ses brouků v zemi? Bál ses, že pro tebe budoucnost nebude? Živí pohlížejí na mrtvolu svým zrakem, ale nezračně prodlévá i jiný život a pohlíží na mrtvolu s podivem. Představit si, že řeky se rozproudí a bude padat sníh a budou dozrávat plody.. a osloví ostatní, jako oslovují nás teď…ale nás už neosloví. Představit si jak horlivě stavíme domy, Představit si, jak druzí budou horlit stejně… a my budeme docela lhostejní. Bývalý vozka má pohřeb… v procesí jsou hlavně vozkové. Dobrý anebo špatný den v práci….vezeš zlatíčka anebo blbce….končíš první anebo poslední….návrat za tmy, Představit si, že tohle se bytostně týká vozků..a tamten o to nejeví žádný zájem. Nejsi vržen vichrům napospas….posbíráš se samozřejmě
a bezpečně kolem svého Já, Tvoje Já, tvoje Já! Tvoje Já na věky věků! Všechny přípravy byly ospravedlněny; Orchestr dodatečně sladil nástroje….taktovka dala signál. Půjdu s ostatními, A nikdo nás nemůže zastavit….to není satisfakce; Když nám ukážete dobrou věc anebo pár dobrých věcí v mezeře času – to není satisfakce. Kdyby s námi skoncovali červi a krysy, pak teprve přijde podezírání a zrada a smrt. Ty podezíráš smrt? Pokud bych podezíral smrt já, raději bych umřel, Myslíte, že bych si uměl vykračovat s dobrou náladou vstříc anihilaci? Vykračuju si s dobrou náladou, Nevím přesně, kam jdu, ale vím, že je to dobré, Celý vesmír naznačuje, že je to dobré, Minulost a současnost naznačují, že je to dobré. Jak nádherná a dokonalá jsou zvířata! Jak dokonalá je moje duše! Čemu se říká dobro, je dokonalé, a čemu se říká hřích, je stejně dokonalé; Rostliny a minerály jsou všechny dokonalé..a nepolapitelné tekutiny jsou dokonalé. Pomalu a rozhodně doputovaly sem a pomalu a rozhodně budou putovat dál. Ó, moje duše! Naplním-li tě životem, přijde satisfakce, Zvířata a rostliny! Naplním-li vás životem, přijde satisfakce. Svou satisfakci definovat neumím..ale tak to je, Svůj život definovat neumím..ale tak to je. Přísahám, už vidím, že každá věc má věčnou duši! Stromy s kořeny v zemi ji mají….mořské chaluhy ji mají….a zvířata. Přísahám, že si nepředstavuju nic než nesmrtelnost! Že pro ni je skvostný plán a proudící mlhovina a spojitost, A že všechny přípravy probíhají pro ni..a identita je pro ni..a život a smrt jsou pro ni. Mluvíme o přírodě, hodně dnes mluvíme o přírodě, mluvíme o světě pitomým způsobem, který nás od něj odděluje a vyvolává v nás pocit, jako bychom stáli mimo něj, jako bychom nebyli dokonalým plastovým odpadem, pískajícím větrem, jako bychom nebyli v tom všem svým domovem, jako bychom nebyli poezie, kterou není potřeba hledat v básni, leda básní, jak z nedostatku citu a z nezměrné záliby v pitvě, v oddělování vláken tkáně, naříkáme tomu momentu, kdy jsme přítomní, kdy se rozvzpomínáme.

-já-

OFF FORMAT © 2021, všechna práva vyhrazena  .  Cookies  .  code by MFÁčko  .  webdesign by Pinxit.cz