Jsem zaměstnaný jako mechanik v Brněnských Vodárnách. Po práci chodím do ateliéru, který je pět minut od pracoviště. Jde o sdílený ateliér s dalšími malíři, básníky a herci divadla. Obrazy maluji na plátno připnuté ke zdi a až po skončení malby plátna napínám na rámy, které si sám vyrábím se své dílně. Konkrétně teď maluji sérii obrazů pro Anoda café. Formáty obrazů dělám úměrně pro prostory tak, abych co nejvíce využil prostor. Jde většinou o formáty 100 x 150. Jde o tématickou výstavu a jejím námětem je fiktivní retrofuturistická realita české republiky a teorie vlivu AI, o které jsem se dočetl v knize Superinteligence Nicka Bostroma. Celá výstava bude mít barevnou paletu inspirovanou vaporwave a mým expresivním stylem malby. Na vernisáži budu mít kurátora a také budu mluvit konkrétně o každém obrazu. Večer bude doprovázet hudební vaporwave projekt.
V poslední době jsem měl výstavu na SF mini v Olomouci a v podniku Alkoholičství na Grohově ulici a taky některé z mých printů byly vystaveny na Fraktále. Nedávno si mě pozvala filozofická fakulta MU na rozhovor o umění, který ještě není zveřejněný. Už teď promýšlím další koncepty na budoucí obrazy, výstavy a vernisáže.
Moja tvorba je zatiaľ nevyformovaná, čo je podmienené neustálym vývojom a chuťou spoznávať a skúšať nové veci. Preskúmávam témy domova, koreňov, nostalgie, skresleného vnímania času, vnemov a pocitov, moja práca začla byť taktiež v poslednej dobe politicky podkreslené, čo je dôsledkom katastrofálnej a mimoriadne frustrujúcej situácie na Slovensku. Avšak, práve pracujem na tom, aby som sa zabývala v Barcelone, kde som na stáži na 3 mesiace. Malá digitálna kamerka foťák a analóg sú furt v mojom batohu, takže pracujem na zničení svojej chrbtice a opálení, plánujem nazbierať materiál počas svojho času tu a vytvoriť časozberné poetické, hudobné, denníkové, zachytávame svoje pocity EP spolu s videoklipmi / vizuálmi.
Tiež sa snažím vydať knižku.
A dokončiť ešte iný film.
Tiež by som mala dokončiť animáciu, a potom ešte jednu animáciu. Pracujem na veľa veciach, rada si vyberám,
očakávam diskusiu, názor na to, čo sa snažíme vytvoriť, otvorené a konštuktívne dialógy, ktoré by mohli smerovať k inteligentnej, prínosnej a zábavnej spolupráci.
versatilitu, chuť skúšať nové veci a fakt, že často som prekvapivo šikovná, pri skúšaní nových vecí, ponúkam všetko, čo viem, a čo sa chcem naučiť, ponúkam svoj tabak, filtre aj papieriky, som zodpovedná a chodím cca načas
úlet v galerii
tohle bude poprvé
workoholismus, idealismus, pivo
Dan Brown, Marcel Duchamp, Greta Thunberg, Ana Mendieta, Netflix, Eva Koťátková
Vymkla som sa na záhrade, s tým, že len idem zahasiť oheň, beriem si kľúče, kontrolujem či mám kľúče, predsa len idem v papučiach na pár minút von o druhej ráno, zahasím oheň, idem dnu, vyťahujem kľúče, kľúče síce mám, ale nie od správynch dverí. Pár minut hádžem kamienky do kuchynského okna, kde sa ešte svieti, chvíľu obchádzam dom a rozmýšľam, čo so sebou, rozmýšľam, či idem spať na favu, ood mojej vlastnej postele ma síce delí len jedna stena a pár schodov... nakoniec som vyliezla na terasu po hrozne, ktoré rastie zo zeme až tam, výkon večera, s červeným svetlom na hlave potom vojdem do izby spolubývajúcim, korí skoro chytia infarkt. Ja som len rada, že som vnútri.
tiež som raz chcela zahasiť popolník tým, že do neho napľujem sliny, sliny = voda, easy predsa, samozrejme, že som skončila s popolom všade na ksichte.
Ve své práci zkoumám a pracuji s materiály, které obvykle budí pocity znechucení, hraničící s abjektem. Tyto materiály pro mě nejsou nástroje, ale aktéři, kteří spoluutvářejí tvůrčí proces a odhalují skryté síly kolem nás. Přehodnocuji tradiční pojetí jedince a zkoumám, jak proměnlivé hranice těla formují naši identitu a pocit sounáležitosti.
V projektu Skin of a Kinth navazuji na svůj předchozí výzkum symbiotických kultur (SCOBY) a rozšiřuji jej o zkoumání propojení mezi lidskou, zvířecí kůží a bakteriální celulózou. Jemné vrstvy bakteriální celulózy prorůstají strukturou svého hostitelského prostředí a vytvářejí organické membrány evokující povrch lidské kůže. Jejich křehká, průsvitná textura odkazuje na proměnlivost a propojenost živých organismů, zatímco fermentační proces zdůrazňuje cyklus růstu, rozpadu a obnovy. Tento materiál, na pomezí lidského a ne-lidského, podněcuje otázky o tělesnosti a její vnímané čistotě, podobně jako tělesné sekrety, které fascinují i odpuzují. Práce s těmito materiály vyžaduje péči, pozornost a porozumění jejich neustále se měnícím vlastnostem. Přehodnocuji hranice mezi subjektem a objektem, mezi tím, co je vnímáno jako součást těla, a tím, co je z něj vyloučeno.
Posouvám se od zaměření na příbuznost kin (Haraway 2016) k širším, přátelským a mezidruhovým vazbám kith (Lewis 2023). „Kinth“ pro mě představuje nový způsob, jak mluvit o komunitě, která zahrnuje jak biologické, tak emocionální a environmentální vazby, utvářené sdíleným prostředím nebo zkušenostmi. Mým cílem je zkoumat nejen z teoretického povzdálí, ale jako mikrobiálně situovaná tělesnost, která osahává, ochutnává, opečovává, očichává, povídá si a pozoruje materiály a předměty zkoumání ve vzájemně provázaném vztahu. Ve vztahu, ve kterém bych chtěla rozpustit jednotné já, abych mohla dosáhnout na možnost množného my.
Očekávám otevřenost vůči neznámému, schopnost vnímat i nekomfort jako prostor pro sdílení a růst. Zajímá mě protějšek, který přemýšlí skrze tělo a jeho procesy – citlivě, spekulativně, s vědomím jeho proměnlivosti i propojení s více-než-lidským světem. Těším se na dialog, který může překročit jazyk i formu – na sdílení zkušeností, mikroskopických detailů i tichých vrstev spolu-bytí.
Nabízím péči, smyslovost a zkušenost s tvorbou v těsné spolupráci s živými i neživými materiály. Prostor pro přemýšlení o těle jako místě proměny, o místě které není definováno, není jednotné, ani čisté, je prostorem, který se neustále přeměňuje, proudí, prostor který je tekutý, pluralitní, kteý kvasí, fermentuje a je v neustálém koloběhu stávání se. Přináším poetický pohled na mikro i makro vztahy a ochotu jít do procesů, které mohou být křehké, zdlouhavé, ale i hluboce proměňující.
Gilles Deleuze, Tracey Emin, Nan Goldin, Greta Thunberg, Donna Haraway, Bruno Latour, Ana Mendieta
Nevyhořet. Během několika posledních projektů se mi vždy po jejich dokončení vkradl pocit úplného vyčerpání a se mi nepodařilo vyhnout se vyhoření, což mě přivedlo k důležitému zjištění – že mi víc vyhovuje pracovat v kolektivu. Dělení odpovědnosti a rozdělování částí práce mezi lidi (i nelidi) a přizvat je ke spolupráci mi přináší mnohem větší radost a motivaci než být na všechno sama.
Aktuálne sa venujem semestrálnemu projektu s pracovným názvom „polievky“. Pracujem s odpadovým materiálom, ktorý pretváram na tradičnú grafiku – hĺbkotlačový cyklus. Využívam obaly od instantných polievok z ktorých vytváram matrice a následne otláčam hĺbkotlačovou technikou. Odpadovému materiálu chcem dať novú šancu a pretvoriť ju na umenie. Téma je zároveň odkazom na pop-art, najmä na tvorbu Andyho Warhola a na jeho ikonické polievkové plechovky, ktoré povýšili bežný predmet na umelecký objekt.
Paralelne rozvíjam projekt v spolupráci so spolužiačkou Alexandrou Ligasovou, kde skúmame prírodné pigmenty. Získané suroviny ako mach, hlina či piesok spracovávame na prášok a primiešavame do grafickej transparentnej farby s ľanovým olejom. Výsledné tlače realizujeme na rôzne typy papierov a testujeme správanie pigmentov, ich sýtosť a väzbu s materiálom. Projekt je spojením experimentu, udržateľnosti a záujmu o prírodný kontext.
nové skúsenosti, nápady, dobrú atmosféru
nápady, spolupráca na projektoch, nadchnutie pre novú vec
na věky
tohle bude poprvé
workoholismus, pivo, teplá vana, zelený čaj
Marcel Duchamp, Jean Claude, Matka Tereza, Pablo Picasso
Tematicky pracuji na prozkoumávání hranic. Co se děje, když ji posuneme, jak to vypadá, když nás pohltí, jak funguje dodržení hranic v kolektivu a co když jeden jde proti proudu.. k tomuhle vzniká i kinetická socha. Paralelně se nořím i do hlubin přehlcení, opakovaného stereotypu atd.. zajímají mě digitální anomálie, které reflektuji do svých obrazů nejen v konceptuálním duchu. K tomuhle vzniká krátké video, které se bude promítat na můj třímetrový obraz. Zároveň teď připravuji svůj první LandArt.
Obecně se dá říct, že jako většina umělců, pracuji na tématech, které se obsesivně pohybují kolem analýzy lidí.
dad džouks, ale i normálnější typ humoru, spolupráci a spolehlivost na dodržení termínů, upřímnost a schopnost věci řešit narovinu, vzájemný respekt, podnětné rozhovory, komunikaci s člověkem
dad džouks, ale i normálnější typ humoru, spolupráci a spolehlivost na dodržení termínů, upřímnost a schopnost věci řešit narovinu, vzájemný respekt, podnětné rozhovory, komunikaci s člověkem
Momentálně pracuji na diplomové práci nesoucí název "Mez-Threshold". Zabývám se tématy přehlcenosti, dezorientace a ztracenosti.
V mé bakalářské práci jsem pracoval s motivem domu jako se symbolem nějakého vnitřního světa – interiér vnitřek, exteriér venek a zdivo jako předěl nebo hranice. Podobný druh přemýšlení si u budov a domů stále zachovávám – co představuje opuštěný obytný panelový dům, ze kterého rostou stromy? Čemu by odpovídal obytný monument, penzion, nebo lázně? Pokud je exteriér určitou paralelou věcí a vjemů zažívaných z venku, co znamená zobrazená obydlená propast, rudá obloha, nebo jeskyně jako jakýsi druh interiéru samotného exteriéru?
Málokdy dojdu ke konkrétní odpovědi a jsem za to rád, mnohem zábavnější mi přijde to právě nevědět a jen tak tušit. Zároveň při namalování onoho motivu se ta představa posouvá, mírně se vyjasní, ale k jednoznačnému závěru a vyluštění nedojde, smysl to ale nějaký dává, a to mi přijde fascinující.
Je to jakýsi jednoduchý metaforický nebo symbolický rámec, ve kterém každá věc automaticky dostává nějaký význam, který se vyjasňuje při jeho zpracování.
Nejzajímavější je pro mne samotný proces práce začínající dekalkem - druhem otisku, jenž využíval např. Max Ernst nebo Remedios Varo. Následuje nespočet seancí, kdy jako popelka přebírám asociace a hledám nejvhodnější možné rozpracování původní chaotické abstraktní změti, až do momentu, kdy stojím před krajinou - tu pak rozpracovávám dál podobným způsobem.
Práce bez plánu, odevzdanost procesu. Nevědět kam to povede, ale trochu se snažit to směřovat k nejlepšímu možnému. Toť vše.
Otevřenost, smysl pro humor, trpělivost
Otevřenost, smysl pro humor, trpělivost
na věky
tohle bude poprvé
teplá vana, zelený čaj
Karl Marx, mistr Theodorik
Při vyplňování známek z maturitního vysvědčení do přihlášky na FaVU jsem si omylem jednu známku o stupeň zhoršil - kvůli tomu jsem pak musel s FaVU rok počkat. Zároveň ten rok byl plný důležitých zkušeností a za ročník, ve kterém jsem nakonec skončil, nemohu být radši. Takže takový fail nefail.
Ve své tvorbě se věnuji především obměně a inovaci technologických postupů. Fascinace spočívá v pronikání do podstaty fungování věcí, což mě vede k porozumění vnitřním mechanismům a až k samotnému vynalézání. Hlavními tématy jsou cykličnost, nekonečnost a repetitivnost které vyjadřuji skrze neúnavné mechanismy. V práci kombinuji odpadní a zbytkové materiály, z nichž vyrůstají kinetické sochy a inovativní vynálezy. Kladu důraz na funkci, pohyb a jakým způsobem stroje interagují se svým okolím. Druhou stránkou mé tvorby jsou skupinové performativní projekty, převážně zaměřené na odlišnost lidských přístupů.
teoretické zaštítění projektu a fajn komunikaci
široké technické řešení všech obtíží a variant projektu
na věky
tohle bude poprvé
workoholismus, pivo
Tracey Emin, Jean Claude, Eva Koťátková
Vždycky když omylem rozbiju nějaké nádobí, tak je z pravidla čerstvě umyté a akorát ho utírám.
