Ve své tvorbě se zabývám zkoumáním témat intimity a identity.
Prozkoumávám koncept kvírovosti, Pomocí performativních událostí či pohyblivého obraz tvořím obraz světa kultury forovaného Studem, Odporem a oslavou Jinakosti.
Kladu si otázku relevance a aktuálnosti Body Artu v současném postrukturalistickém diskurzu, skrze performativ, jenž vnímám jako historický jazyk nenormativity. Co nám říká tělo v době, kdy rod je tekutý, sexualita pozitivní, láska svobodná a identita virtuální?
Východiska nacházím v akčních a performativních situacích, kterým propujčuji estetiku vycházející z fluidních šedých zón kultury kvíru, ať už jde o Camp, kink či protest.
Otevřenou mysl, smysl pro humor a upřímnou komunikaci
Nebojácný proaktivní přístup, experiment, spolehlivost a nadhled
úlet v galerii
tohle bude poprvé
teplá vana, mezidruhová spojení, dystopismus
Tracey Emin, Nan Goldin, Greta Thunberg, Donna Haraway, Piotr Piotkowski, Karl Marx, Matka Tereza, Ana Mendieta, Herman Nitsch
Pracuji na hudební performance která rozebírá hojení intimních ran pomocí snových představ a fantazií. performance zkoumá pocity romantické melancholie, hranice citlivosti. Soužití bolesti a něhy. Tvarování pocitu zoufalství v něco příjemného. Kontrast zranitelnosti a křehkosti v kontextu oprese, taky pracuju na svojí sociální úzkosti a osvobození se od able bodied času.
citlivost, otevřenost, prostor pro sdílení a růst, nové zkušenosti, respekt, upřímnost, trpělivost, podporu, smysl pro humor, nový pohled a možnosti
citlivost, péči, otevřenost, prostor pro sdílení a růst, nové zkušenosti, respekt, upřímnost, trpělivost, podporu, smysl pro humor, nový pohled a možnosti
dlouhodobý
tohle bude poprvé
idealismus, poezie, teplá vana, klimatický žal
Nan Goldin, Karl Marx
když jsem byl malej šel jsem dobrovolně na podium na náměstí zazpívat 'vánoční písničku' ale holka přede mnou zazpívala to co jsem chtěl takže když jsem šel na řadu zazpíval jsem travička zelená...
V současnosti se zabývám vztahem mezi architekturou a přírodou. V obecnějším rámci by to byly principy mrtvý x živý, lidské x "božské" (příroda), jasně definované tvary x organické tvary, apod... Tato série, kterou se zabývám důkladněji asi dva roky se postupně modifikovala a obsáhla i subjektivní a kritické postoje. Snažím se v ní tedy upozornit a reflektovat stav současné vegetace ve městě, avšak i to je vlastně jen prostředník, který má ve výsledku nabádat k větší ohleduplnosti a jemnosti. Možná také ke kritické reflexi. Počátky tohoto tématu nacházím ve své tvorbě již před 8 lety, kdy jsem se zabýval karavanem na zahradě (cizorodý objekt (lidský) v prostoru organickém). Z toho soudím, že se tímto tématem budu ještě nějakou dobu zabývat přesto, že vizuál a význam se bude měnit.
Propojení se s teoretikem°čkou/ kurátorem°kou (, zasazení práce do kontextu současné scény, teoretickou základnu, možnost spolupracovat na dalších projektech.
Praktický výstup - obrazy, grafiky.
dlouhodobý
tohle bude poprvé
idealismus, klimatický žal
Pablo Picasso, mistr Theodorik, Marlene Dumas
Asi se nejedná o fail, ale je to podobně potupné. Namotivovaný jsem si pořídil učebnici Francoužštiny (kvůli zahraničnímu výjezdu) s tím, že se začnu učit, bohužel se tak nestalo. Pár dní zpět jsem si řekl, že to zkusím znovu, tak uvidíme.
Zrovna sedím u pracovního stolu v rezidenčním ateliéru Kebbelvilly ve Schwandorfu, kde jsem na měsíčním tvůrčím pobytu. Dívám se skrz prosklenou stěnu pracovního prostoru orientovanou do parku (s každým dnem ožívá zelení). Mé výhledy se zkoncentrovaly na bytí a tvorbu tu. Pracuji na nové sérii velkoformatových obrazů "Být pozorná", kterou tvoří motivy interiérů a krajiny z mého blízkého okolí. Na plátnech jsou volnou rukou namalovány výhledy z okna, průhledy do místností nebo pokojové květiny. Výrazem malby se pohybuji na semi-abstraktním poli. Jsem bytostnou koloristkou, jde mi o zachycení světelné atmosféry míst a chvil. Fascinuje mě síla vědomého prožívání přítomnosti, kterou si díky tvorbě snažím udržet.
Základním těžištěm mé práce je malba, využívám ale i média fotografie, grafiky a vizuálních instalací ve výstavních projektech. Vizuální rozehrání prostoru na výstavě, je pro mě dalším přirozeným jazykem k vyjádření.
Když opomenu utišení a koncentraci na probíhající rezidenci, tak další vyhlídky upínám na letní symposium Artoleč, které pro další umělce organizuji na jihu Čech. Pak vyhlížím a chystám zářijovou venkovní realizaci v rámci svatováclavské potulky na Jistebnicku a sólo výstavu o příštím jaře v Praze.
Zájem o společné dílo - projekt. Reflexi, otevřenou komunikaci, konstruktivní kritiku. Teoretické zaštítění. Zodpovědnost a profesionalita. Přátelskost, radost a lehkost.
Zájem o společné dílo - projekt. Zápal. Otevřenost k novým pohledům a podnětům, vděčnost za ně. Pracovitost, zodpovědnost a samostatnost. Spolupráce na dalších projektech je vítaná. Přátelskost a optimismus. V neposlední řadě má tvorba a taky ráda peču koláče. Takže kdy přijdeš na studio visit? :)
Blížící se Velikonoce mi často způsobují myšlenky na ukřižování Krista v našem století. Jak by asi vypadalo? Kolik lidí by to jen fotilo, kolik natáčelo, vysílalo živě a jestli by tam vůbec někdo osobně šel nebo by každý koukal až na záchodě na YouTube? Jsem malířka, vystudovaná na architektuře a ráda zpracovávám témata jako jsou kritika společnosti, ženy, obyčejné dny a chvíle. Právě dokončuji plátno s názvem Luxury Bag. A budu se muset nějak vypořádat s tím Ježíšem.
Opravdovost, pokoru, moudrost, že si budem sympatičtí a budeme se chápat
Trochu svého času, dodělávky na poslední chvíli, nervozitu, jestli ze mě něco vypadne nebo ne, zvláštní smysl pro humor a že zajdeme na absintha, až to dobře dopadne
úlet v galerii
tohle bude poprvé
idealismus, pivo, poezie, teplá vana
Marlene Dumas
Když jsem jako jediná udělala v ateliéru kompozice poster naležato. Ale ten den, kdy jsem se potila před celou skupinou jakožto vzor, jak se to dělat nemá, jsem pochopila, že potřebuji absolutní svobodu v tvorbě. Často si říkám, že všichni jsou blázni, jenom já... však to znáte.
V současné době se zabývám tématem schopnosti zvířat se maskovat v přírodě tzv. kamufláže či mimiker. V na první pohled abstraktních obrazech se po pečlivějším zkoumání objevují různá stylizovaná zvířata, která záměrně ukrývám ve změti abstraktních lineárních tahů a nechávám diváka tápat a zkouším jeho představivost, aneb najdi si svoje zvíře. Slovo mimikry použili poprvé William Kirby a William Spence v roce 1817 ve svém díle Introduction to Entomology a označili jím právě jev, kdy se hmyz podobá částem rostlin. Od té doby však slovo mimikry nabylo mnohem širšího významu. Slovo mimeze pochází z řeckého výrazu mimesis, což znamená napodobení. Mimikry v umění můžeme chápat v několika rovinách – od napodobování přírody až po konceptuální roviny skrytí, maskování nebo přizpůsobení se.
V přírodě jsou mimikry strategií přežití – zvířata se skrývají nebo napodobují okolí. V umění to může být vizuální hra se schováváním – zvíře nebo objekt splývá s pozadím, zánik formy – pozorovatel musí aktivně hledat, co vlastně na obraze je, optické iluze – využití barev a struktur pro záměrné „klamání“ oka.
Mimikry v umění nejsou jen o samotném napodobování, ale představují komplexní způsob, jak reinterpretovat realitu, zpochybňovat naše smysly a odhalovat skryté vrstvy významu. Ať už prostřednictvím vizuálních triků, konceptuálních narážek nebo digitálních inovací, které stimulují divákovo vnímání a vyvolávají hlubší otázky o identitě a realitě.
I zde se mohou objevit fragmenty z dřívější tvorby, například zbroje, varhanních píšťal, zubů či run. Neustále se objevuje směs figurálních či zvířecích motivů, mystických, převážně severských artefaktů, znaků, písma, recyklativních tendencí, které ve vrstvené malbě přechází v obsedantní abstrakci.
Práce s tématem mimikry ve vlastní tvorbě je o balancování mezi tím, co je viditelné a co se skrývá. Jde o hru s identitou, vnímáním a kontextem, kde se můžeme pohybovat mezi naprostou literalitou a abstraktním pojetím.
V mé tvorbě se aktuálně věnuji zkoumání mých možností jakožto člověka a umělce s těžkým zrakovým postižením. Pracuji s vlastní zkušeností a promítám ji do mých děl.
Momentálně rozvíjím tyto projekty:
- Socha Bílá slepecká hůl ze skla - jako artefakt něžnosti a křehkosti lidí s handicapem (výstupem tohoto projektu bude video/performance, kde chci osobní zkušeností zjisti jakým způsobem ovlivní skleněný předmět Bílé hole můj pohyb oproti běžné chůzi s bílou holí)
- malby na téma Chůze s bílou holí zaměřené na rytmus, pohyb, tlak a setkání s terénem
- Pokračování v malířské sérii Zvuková krajina - malby linií zvuků z okolí tentokrát z městského prostředí
- Sochy na téma Ztížený pohyb ve sněhu pro nevidomé - sádrové kvádry obohacené o vatu s výrazným reliéfem
Od protějšku očekávám zkušenost, profesionální přístup, spolehlivost, komunikaci a pozitivní energii.
Nabízím nápaditost, pracovitost, spolehlivost, komunikaci a pozitivní energii
dlouhodobý
tohle bude poprvé
zelený čaj
Marcel Duchamp, Nan Goldin, Ana Mendieta, Pablo Picasso
Momentálně se snažím najít rovnováhu v prvním roce po absolvování ateliéru Textilu na UMPRUM. Rovnováhu, ve které vyvážím živobytí a svou tvorbu.
Snažím se dál rozvíjet diplomovou práci, ve které jsem se věnovala lidskému bezpečnému prostoru a vlastní sebepéči.
.
Ve své práci se inspiruji prostředím, které mě obklopuje. Oblíbeným tématem jsou zahrady, které poskytují fragmenty lidského bytí. Jsou jimi konve v záhonech, modré sudy na vodu nebo provázek obmotaný na brance. Jsem pozorovatel změn v zahradách, které vznikly lidskou prací. Pohledy zdánlivé nudy a všednodennosti zpracovává do kompozic pastelový kreseb. Téma bezpečného prostoru přenáším do textilní tvorby, která se soustředí především na strojovou pleteninu. Fascinuje mě forma svetru, jako jednoduchého obrysu lidského těla, který člověka obklopuje a navozuje mu pocit bezpečí.
diskusi, teoretické zázemí, otevřenost
zápal, cit pro barvy a struktury
dlouhodobý
2019
workoholismus, idealismus, pivo, teplá vana, mezidruhová spojení
Greta Thunberg, Donna Haraway, Netflix, Eva Koťátková
Aktuálně jsem zařadila volnoběh, kupředu, otevřená novým možnostem. V mé umělecké činnosti se věnuji fotografii a jejím dalším podobám až po audiovizuální tvorbu. Mým hlavním tématem je převážné sledování a pokus o znázornění plynutí času v obraze. Zkoumání jeho vlivu na nás a naše okolí a na pocity, které v nás dokáže vyvolat. Navzdory jeho nehmotnosti si myslím, že jej zobrazit dokážeme minimálně skrz to, že na jeho všemožné podoby a aspekty poukážeme.
Nejde o snahu čas definovat nebo zachytit ho v jakémsi absolutním rozměru. Právě naopak jádrem mého konceptu obrazového znázornění temporality je právě jeho proměnlivost. Paradox, ve kterém se potkává. Svérázná ležérnost, na kterou jde snadno zapomenout v kombinaci s totální nadvládou nad hmotným světem. Metaforicky vytvářím obraz ve spojitosti s plynutím času, jeho proměnlivostí a snahou ho díky fotografii uchopit a interpretovat.
Formální analýzu obrazového materiálu z teoretického hlediska propojenou s konstruktivní kritikou děl v jejich současném středoevropském i globálním kontextu, ve snaze fotografický akt pozorovaní kombinovat s teoretickou kapacitou pojmenovávaní za cílem intuitivně sjednotit zevnější s vnitřním.
mProstor k prozkoumání a vyjádření svého vnitřního pohledu na poli experimentu, hry a pátrání, v rámci práce s obrazovým materiálem tvořený různými fotografickými metodami.
