Resuscitace a amputace

 

Resuscitace a amputace

5.10.-9.11. 2016

 

Umělecké intervence do krajiny jsou stejně staré jako umění samo a lze je považovat za projev estetických, spirituálních, ekonomických, mocenských a dalších potřeb lidské society. Především od 60. let minulého století začíná vedle těchto motivů posilovat i další – uvědomění si nesouladu mezi jednáním člověka a zdravím přírody, krajiny i jeho vlastním. A umělci přijímají také roli hospodářů, léčitelů, aktivistů a environmentalistů – iniciátorů a realizátorů nápravných procesů v konkrétní krajině a místě.

V programu galerie nezvyklý formát výstavy představuje šestici uměleckých projektů, z nichž nejstarší byl realizován již před čtvrtstoletím, zatímco jiný je stále aktuální. To, co je spojuje, jsou zájem o českou a moravskou krajinu a především zmíněný motiv přímé aktivní péče o ni. Aluzí na tento léčebný záměr umělců je v názvu užitý termín resuscitace, zatímco výraz amputace s jistou nadsázkou odkazuje jak na zranitelnost našeho životního prostředí, tak těchto projektů, které usilují o jeho zkvalitnění.

V obvyklých „horních“ výstavních prostorách galerie OFF/FORMAT jsou prezentovány tři koncepty vzniklé v 90. letech minulého století. Nejstarší je projekt Vltava-Labe (1991) rozvíjený průkopníky eco artu manželi Harrisonovými ve spolupráci s Milošem Šejnem a jeho studenty, o několik let později byl koncipován záměr Voda a život (1995-1997) německého umělce Thomase Büsche a jeho kolektivu. Oba tyto velmi ambiciózní projekty, zabývající se nejen zdravím českých a moravských vod, byly předčasně ukončeny, nicméně i tak je lze považovat za osobitou ukázku velkorysých úvah o vztahu umění, životního prostředí a o zodpovědnosti umělce rozvíjených v zahraničí. Domácím příspěvkem k tomuto diskurzu, jehož hmatatelným výsledkem jsou dva „menhiry“ a linie lip v polích za středočeským Hříškovem, se stal projekt On, ona a krajina (1996) Lukáše Gavlovského. I když formálně vyrůstá z kontextů land artu, je v něm zřetelně identifikovatelný angažovaný postoj a snaha o aktivní změnu panujícího stavu.

Výstavní prostory galerie OFF/FORMAT tentokrát přesáhly i do zapůjčeného „dolního“ patra, kde jsou prezentovány tři projekty vzniklé po roce 2000. Představitel starší generace Jan Ambrůz a jeho studenti již téměř deset let oživují krajinu v okolí slováckých Šarov obnovou cest, výsadbou alejí a sochařskými objekty. Tento projekt (Kříže cesty sochy krajina lidé, od 2007) je dokladem jak jejich citu pro krajinu, tak mezilidských konfliktů, které mohou tyto procesy doprovázet. Snad i proto zvolili další vystavující Jana Doležalová a Štěpán Plátek formu partyzánského „agrosquattingu“ (2009-2012), který lze asi nejsnáze připodobnit kultivačním strategiím guerilla gardening. Do otevřeného záměrného dialogu s úřady, médii a veřejností naopak vstupuje Jan Trejbal, který svedl boj o zachování přirozeně vzniklého kousku souše ve vltavských vodách (Kauzalita Ostrov, 2014-2015). Jeho vrstevnatější analytická praxe se přitom nejúžeji prolíná se sférou profesionálního krajinářství a územního plánování.

Prostorově střídmá prezentace v galerii OFF/FORMAT si neklade za cíl představit vyčerpávajícím způsobem celý příběh této pozoruhodné, mnohotvárné a hraniční umělecké strategie. Ten je jen naznačen a jsou z něj vytknuty uvedené příklady, prezentované prostřednictvím výběru dokumentace, pozůstalých fragmentů a současných evokací. Umožňující divákovi konfrontaci s jejich výpovědí o vztahu člověka a krajiny, potřebě spolubytí, empatie a reciprocity.

Ondřej Navrátil

 

                    

 

                      

 

 

            

 

 

OFF FORMAT © 2018, všechna práva vyhrazena  .  Cookies  .  code by MFÁčko  .  webdesign by Pinxit.cz