feat Franz Schmelz

MARK THER FEAT FRANZ SCHMELZ

Vernisáž ve středu 11. 2. v 18 hodin

projekce filmu Enkel v 17 a 19 hodin


Pozvánka

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Mark Ther feat Franz Schmelz

Část galerie je ponořena do tmy, stěny jsou zahaleny černým plátnem, několik židlí se obrací k bílé ploše. Třičtvrtěhodinová projekce, kterou je na ní možno shlédnout, se nepromítá v typické galerijní smyčce, ale jen v určitou dobu či na požádání. Návštěvník vstoupil do výstavního prostoru, zároveň si však může připadat tak trochu jako v kině a balancování na této hranici charakterizuje i promítané dílo. Ani videoart, ani film a nebo opačně – oboje. Hybridní pozice. Videofilm. Ostatně postmoderně je konvergence uměleckých druhů vlastní.

Mark Ther se nevzdává příběhu, touhy pracovat s určitým záznamem života. Nicméně vypráví úsporně, skládá dlouhé vtahující záběry, až se zdá, že se neděje skoro nic. Otevírá prostor pro divákovy emoce, zkušenost, interpretaci. Estetika obrazů je svébytná a vytříbená. Postupně se vynořují sdělení, nejednoznačná a dotýkající se témat, která autor označuje za tabu západní společnosti. Přístup ke smrti, incest, pedofilie. A nebo regionálněji – odsun/vyhnání Němců.

Videofilm Enkel otevírá první z uvedených témat. Smrt a umírání je ve společnosti, ve které se mění věkové rozvrstvení, mizí tradiční podpůrné modely, nastupují stále vyspělejší medikamenty a současně se rozvíjí diskuse o eutanázii, skutečně problematickým tématem, přičemž na jeho reflexi nejsme vždy připraveni. Ústřední linií videofilmu je minimalistický rozhovor matky a dcery, který je umístěn do meziválečného období a interiéru vily…

Mark Ther kdysi pracoval i s klasickými médii malby a kresby, opustil je však dávno předtím, než se stal výrazným a posléze nepřehlédnutelným tvůrcem české scény. Kresby vystavené v další části galerie tak představují jakýsi návrat. Ohlédnutím jsou však i v jiném smyslu. Téma někdejších německých obyvatel českých zemí bylo v místní umělecké produkci již několikrát dotčeno, přičemž byla vyjádřena potřeba hlubší reflexe, než jakou poskytují fráze politického provozu. Marek Ther je však s tímto námětem svázán ještě hlouběji, než jen zájmem o skrytá ostří místních historických představ a obrazů. Jeho rodinné kořeny sahají do sudetoněmeckého prostředí a tato osobní linie je trasou autorova návratu. Kresby jsou interpretací kreslířských výkonů autorova prastrýce, který romantizujícím způsobem zachytil krajinu předválečného Broumovska, odkud rodina pochází. Therův počin tak lze chápat jako gesto identifikace, přihlášení se (signatury obou autorů výmluvně bok po boku), stejně jako pokus cítit kůži kohosi blízkého a přitom cizího (motiv, se kterým autor pracoval vícekrát). Případně jako jistý druh archeologie, osobitou analýzu úryvků nalezených textů, pozůstatků zmizelého společenství, které Ther vnímá jako velmi svébytné ve svém dialektu, historii i kultuře, přičemž se mu jeví v těchto atributech Čechům bližší, než si ti běžně připouští.

Mark Ther v OFF/FORMATu ukazuje kontinuitu svého myšlení i strategií, jistotu pohybu mezi uměleckými druhy, časovými kontexty i identitami. Cizelaci svého vyjádření.

 

Ondřej Navrátil

 

 

↑  video: Cinebonbon

Mark Ther (1979) začal s videem experimentovat v průběhu svého studia na AVU. Tematizoval svůj obdiv k Marii Callas a dalším vzorům („4:05“, 1998, What gave me America, 1999, My pleasure, 2003). Později se objevuje otevřeně téma homosexuality (Hanes, 2007), sudetoněmecké kultury (Pflaumen, 2007), nebo nacistického systému (Was für Material!, 2007). Za video Das wandernde Sterlein (2011), které vyprávělo příběh zmizelých dětí v pohraničí, získal Cenu Jindřicha Chalupeckého. Vystavuje u nás i v zahraničí, přičemž některé práce vyvolaly veřejné kontroverze.

www.markther.com

 

          

 

      

Foto: Martina Schneiderová

 

 

OFF FORMAT © 2018, všechna práva vyhrazena  .  Cookies  .  code by MFÁčko  .  webdesign by Pinxit.cz